Vítejte na stránkách TJ Sokol Zürich

TJ Sokol Zürich je organizačně začleněna do Sokolské Župy Švýcarské. Jejím posláním je organizovat tělesnou výchovu, sport, kulturní a společenské akce. Jednota má k 5.11.2021 celkem 43 dospělých členů a 27 dětí a většina z nich chodí cvičit se svými dětmi nebo si zahrát florbal.  

TJ si dlouhodobě pronajímá prostory ve Sporthalle Manegg od města Zürich na adrese Tannnerauchstrasse 10, 8038 Zürich. 

 

Historie TJ Sokol Zürich

Během II. světové války se tři roky necvičilo pro malý počet cvičících a také proto, že město Curych jednotě tělocvičnu odebralo. V roce 1941, v době akutního nebezpečí napadení Švýcarska nacistickým Německem, zabavila švýcarská policie podklady naší jednoty s odůvodněním enormního zájmu Gestapa.

Přes oficiální pozastavení činnosti se od roku 1937 až do konce války přihlásilo do jednoty 29 nových členů.

 

V letech 1945 - 1957 měla jednota 75 členů. Z dochovaných záznamů byli před a po druhé světové válce členy výboru: br. Chudoba (starosta), br. Tůma (náčelník), s. Frayová (náčelnice), br. Just (vzdělavatel), br. Pospíšil (pokladní) a s. Houdečková (jednatelka).

 

Poslední  znovuobnovení   jednoty   se   datuje   od   roku   1967,   kdy   se   br.   Vladimír Svoboda   ujímá   funkce   starosty.   S náčelníkem   br.   Míkou   zajišťují   tělocvičnu   v Zürichu-Wollishofenu, která se po okupaci Československa stává útočištěm mnohým

emigrantům, z nichž někteří jsou členy jednoty dodnes. Hlavní činností jednoty bylo pravidelné   cvičení   v   tělocvičnách.   V   první části   bylo   cvičení   dětí   za   přítomnosti některých   rodičů   a   v   druhé   části   pak  cvičení   dospělých.   Po   rozcvičce  následovalo

cvičení na nářadí a na závěr míčové hry jako vybíjená a hlavně volejbal.

 

V době největšího rozkvětu měla jednota přes 130 členů. Postupem času se někteří členové  přestěhovali  do  jiných  kantonů, děti přecházely  na  nové  školy a  tak  počet cvičících ubýval. Jedním z důvodů úbytku členů bylo také to, že Sokol ztratil (tak jako jiné spolky) funkci jedné z mála možností setkávání krajanů v novém prostředí.

 

Po   listopadu   1989,   kdy   nastala   možnost   opět   navštěvovat   starou   vlast,   se   tato skutečnost projevila na menší účasti cvičících v tělocvičnách, podobně jako v jiných jednotách. Určitou vzpruhou byl vždy nácvik na slety zahraničního Sokola a po Sametové revoluci také na slety obnoveného Sokola ve vlasti.

 

Kromě cvičení měla jednota také taneční kroužek, který vedli bratři Horvath a Sklář. Čeští volejbalisté s oficiální švýcarskou registrací se od začátku 70. let přičlenili k naší jednotě pod názvem VC Sokol. Ve švýcarské regionální lize si vedli velmi dobře a tím také popularizovali jméno Sokol. Jednota je podporovala roční finanční dotací.  Volejbal vedli bratři Sorejs a Faltys ml. Nezávodní volejbal, který vedl br. Slavík, se do poloviny 70. let napojoval na cvičení v tělocvičně ve Wollishofenu a potom po dobu 19 let se hrálo v tělocvičně Borrweg, kde se mnohdy sešlo až 25 hráčů. Jako službu krajanskému mládí dávala jednota příležitost k hraní i nečlenům Sokola. Asi 15x obeslala jednota švýcarské turnaje ve Steinhausen (ZH), Sarnen (OW), Zürich-Riesbach atd., a některé turnaje i vyhrála.

Když   pro   nedostatečný   zájem   skončil   volejbal   v   Borrwegu,   přestala   mít   jednota pravidelný nezávodní volejbal, přesto se každoročně podařilo postavit družstva pro sokolské   turnaje   ve   Švýcarsku:   muži-senioři   do   Lucernu   a   smíšená   družstva   do

Basileje.

Naše jednota se také zúčastnila lyžařských závodů jako např. Unteriberg, Sörenberg a plaveckých závodů v Dübendorfu a Engelbergu. Velmi oblíbené byly také turistické srazy pod vedením manželů Ulrychových. Další   činností   jednoty   byla   účast   na  cvičitelských   školách   (ještě   za   vedení   s. Provazníkové),   dále   účast   na   letních   táborech   mládeže   a   vedení   české   školy pro mládež, kterou měli na starost dva členové naší jednoty. 

 

Jednota se účastnila a spolupůsobila na župních akademiích a zájezdu do Oetzu. Velmi populární byly autobusové zájezdy do Čech a na Moravu, které organizovali bratr a sestra Fialovi ml. Od roku 1972 pořádala naše jednota sokolské plesy: 2x Casino Zürich, 1x Spirgarten a od roku 1975 několikrát v Kongreshausu Zürich, později znovu Spirgarten.

 

Jednota Zürich se zúčastnila aktivně i pasivně (jako diváci) všech zahraničních sletů a na návrh Ústředí organizovala ve spolupráci se švýcarskými jednotami slety Ústředí v Zürichu v roce 1976 a 1986.

Jednou z velmi úspěšných činností naší jednoty byla účast a též organizování nářaďových závodů a nebyly to jenom čestné diplomy za umístění, ale i medaile:

bronzové: 1986 / Zürich: bratr Míka, 1987 / Binningen: bratr Reinisch, 1990 / Paris: bratr Míka a bratr Beránek

stříbrné: 1987 / Binningen: bratr Vrána , 1988 / Basilej a 1995 / Toronto: br. Mika,

zlaté: 1987 / Binningen: br. Mika a br. Beránek (muži mladší) , 1988 / Vídeň a Montreal: bratr Míka 1995 / Toronto- družstvo: Mika, Beránek, Pechula, Banzet (Kanada). 

 

Kromě funkcí v jednotě byli členové naší jednoty ve funkcích župních starostů: bři Veselý a Dvořáček, ve funkci župního náčelníka: br.Faltys st. a také ve funkcích  Ústředí: br. Fiala (starosta), bratr Svoboda (místostarosta), bři. Veselý a Míka - náčelníci.  

Na závěr bychom rádi zmínili sestry a bratry, kteří se zasloužili o vzorný chod naší jednoty:   Fialová,   Geřábková,   Koblasová,    Rajmonová,   Reinischová,   Valentová, Vránová, Dvořáček,  Fiala, Geřábek, Chuchvalec,  Míka, Reinisch, Slavík, Svoboda,

Veselý, Vrána, Zajíček. Náčelnice: D. Fasserová, J. Plisková, M. Madr, J. Kudrnová. 

 

Jaký je náš sokolský slib?

"Slibuji na svou čest, že budu dobrovolně plnit vše, co stanovy a členství v Sokole ukládají.

Budu se řídit sokolskými zásadami a budu přispívat k jejich uplatnění v naší společnosti.

V duchu Tyršova učení, Fügnerova bratrství a Masarykova humanismu budu sloužit pokroku

na všech polích hmotného a duchovního života, aby pravda a spravedlnost vytvořily svět

pravého ušlechtilého lidství.

Svým životem a prací chci přispívat k demokratickému rozvoji naší České republiky."